Obálka domu rozhoduje o tepelných ztrátách, stabilitě vnitřního prostředí a dlouhodobých provozních nákladech. Patří sem stěny, střecha, okna, dveře, fasáda, izolace a všechny kritické detaily jejich napojení.

Ve standardu řešíme obálku jako jeden tepelně-technický celek. Střecha není jen krytina, okno není jen výrobek vložený do otvoru a fasáda není jen finální povrch. Každý detail musí navazovat na konstrukční systém a energetickou logiku domu.

Součástí standardu jsou kvalitní výplně otvorů, tepelně-technické řešení střechy a fasády, klempířské prvky a návaznosti, které ovlivňují vzduchotěsnost, eliminaci tepelných mostů a dlouhodobou ochranu konstrukce.

Technologie nejsou doplněk, který se k domu přidává na konci. Mají odpovídat tomu, jak je dům navržený, jaké má tepelné ztráty, jak bude užíván a jaký provozní komfort má nabídnout.

Ve standardu řešíme zejména zdroj vytápění, otopnou soustavu, řízené větrání s rekuperací, regulaci a přípravy pro další technologie. Typicky pracujeme s tepelným čerpadlem, vodovodním podlahovým vytápěním a rekuperací, pokud konkrétní projekt nevyžaduje jiné řešení.

Cílem není mít v domě co nejvíce technologií. Cílem je mít správně navržené technologie, které odpovídají skutečné potřebě domu a podporují jeho stabilní provoz.

Technické rozvody musí odpovídat dispozici, provozu domu, konstrukci i budoucí údržbě. Nejde pouze o počet zásuvek, vypínačů nebo vývodů vody. Důležitá je koordinace tras, prostupů, technické místnosti a návaznosti na ostatní části stavby.

Ve standardu řešíme základní elektroinstalaci, světelné a zásuvkové okruhy, rozvaděč, přípravy pro technologie, vnitřní rozvody vody a kanalizace a jejich návaznost na koupelny, kuchyň, technickou místnost a připojení na inženýrské sítě.

Správně navržené instalace mají být připravené před realizací, ne doplňované improvizovaně během stavby.

Technická místnost je provozním centrem domu. Soustřeďuje zdroj vytápění, větrání, regulaci, rozvody a další technické prvky. Pokud je špatně navržena, komplikuje realizaci, servis i běžné užívání domu.

Ve standardu řešíme její umístění, prostorové nároky, přístupnost a návaznost na technologie. Technická místnost musí být navržena včas, aby v domě nevznikaly kompromisy v dispozici, trasách rozvodů nebo údržbě.

Dobrý standard se pozná i podle toho, že technické zázemí domu není dodatečný problém, ale přirozená součást návrhu.

Interiér není pouze otázkou dekoru. Kvalita domu se v každodenním užívání pozná podle přesnosti detailů, návaznosti povrchů, odolnosti materiálů a funkčnosti prostoru.

Ve standardu řešíme vnitřní povrchy stěn a stropů, podlahové skladby, základní dokončovací práce a návaznost na konstrukční systém. Konkrétní materiály, barevnost a úroveň vybavení se stanovují podle sjednaného standardu a projektové dokumentace.

Cílem je, aby interiér nebyl jen esteticky dokončený, ale aby odpovídal provozu domu a kvalitě celé stavby.

Koupelny patří mezi technicky nejcitlivější části domu. Setkávají se zde rozvody vody, kanalizace, hydroizolace, vytápění, větrání, obklady, dlažby a zařizovací předměty.

Ve standardu řešíme koupelny podle projektové dokumentace, včetně hydroizolačních opatření, návaznosti na rozvody, přípravy pro sanitu, obkladů a dlažeb podle sjednaného rozsahu. Výběr konkrétních zařizovacích předmětů a povrchů se vždy stanovuje podle dohodnutého standardu.

Koupelna není jen interiérový detail. Je to technický uzel, který musí být správně navržený i provedený.

Součástí výsledku nejsou jen konstrukce a interiér, ale také vnější dokončení domu a jeho návaznost na okolí. Fasáda, klempířské prvky, sokl, odvodnění, vstupy a napojení na terén mají přímý vliv na odolnost i dlouhodobou údržbu stavby.

Ve standardu řešíme vnější povrchy domu podle konstrukčního systému a architektonického návrhu. Návaznosti na terén, zpevněné plochy, terasy, oplocení nebo zahradní úpravy se stanovují individuálně podle rozsahu konkrétní zakázky.

Důležité je, aby exteriér nebyl řešen jako poslední doplněk, ale jako součást celkové logiky domu.